Spousta výrobků se již pár desetiltí vyrábí v plastovém obalu a naše požadavky na čerstvost a dostupnust potravin tento trend ještě posilují. Jaká je realita recyklace v ČR se pokusila přiblížit dílna pořádaná 12.6. na UTB ve Zlíně pro Gymkromáry. V následujícím odstavci je reportáž zpracovaná debrujáským týmem:
Dílna se týkala recyklace, především tedy recyklace plastů. Dozvěděli jsme se, že klíčovou složkou všech plastů je polymer, který je ,,taková větší molekula“, čili makromolekula. Z polymeru a dalších jiných složek se poté vyrábí různé plastické hmoty, které mají různé složení, jinak se recyklují, mají odlišné vlastnosti a i rozmanité využití. Těchto plastických hmot je sposta druhů, my jsme ovšem byli obeznámeni pouze s těmi základními, jako jsou např.: PE (polyethylen), PP (polypropylen), PVC (polyvinylchlorid) a PET (polyethylentereftalát). Zajímavou informací pro nás bylo, že třeba na takové obyčejné PET láhvi jsou 3 druhy plastu: etiketa, samotné tělo láhve a víčko. Poté nám paní docentka ukázala, jak je možné od sebe tyto typy plastů odlišit pomocí rozdílných hustot pomocí plovaní ve vodě, popřípadě v ethanolu. Viděli jsme též lis na plast, kdy se rozstříhaný PE roztaví mezi 200 – 220 °C a můžeme si z toho vyrobit například šperk, který se ovšem po vytažení z lisu a ochlazení musí lehce obrousit. Vyrobený náramek jsme si mohli i vzít na památku.
