Piškvorkový turnaj – dnešní debrujárské odpoledne na Cihle.
Piškvorky – to je známá hra. Hráči se postupně střídají ve vepisování symbolů do políček. Cílem je vytvořit řadu pěti svých symbolů za sebou – vodorovně, svisle nebo šikmo. Tato řada musí tvořit přímku a nesmí být nikde přerušena soupeřovým symbolem. Kdo takovou řadu vytvoří jako první, vyhrál.
A ke hře potřebujete akorát čtverečkovaný papír a propisku. Jeden hráč má kroužky, druhý křížky. Oba se střídají a vyhrává ten, komu se podaří jako prvnímu vytvořit nepřerušovanou řadu pěti svých značek, tedy buď kroužků nebo křížků. Takto se piškvorky hrají u nás, ale třeba v Japonsku mají černé a bílé kameny, které se pokládají na desku Goban. Název tamní hry zní „gomuku“, což je slovo, které se dodnes používá mezinárodně a znamená pět kamenů v řadě – go je pět, moku znamená „průsečík“.
Princip hry se však objevuje nezávisle na sobě hned v několika různých částech světa. První zmínky o obdobě piškvorek pocházejí z oblasti kolem delty Žluté řeky v Číně už z období 2000 let před Kristem. Objevuje se ale také v antickém Řecku a dokonce i v předkolumbovské Americe.
V učebně SaKo jsme mezi sebou sehráli 342 partií. Po třech hodinách turnaj vyhrál Filip Káňa, 4. B. Druhé místo vybojoval František Klimánek, 1. O, třetí místo Adam Grygařík, 4. B. Debrujáři dnes nevyhráli, ale v první dvacítce jich bylo několik. I tak může vypadat čtvrteční debrujárské odpoledne.